Pro novou přeshraniční vysocevýkonnou železnici i dostavbu rakouských dálničních úseků na S10 k českým hranicím svědčí nejenom růst celkových přeprav zboží mezi ČR-Rakouskem (v letech 2017-2024 nárůst o 28 %), růst kamionové dopravy z ČR do Slovinska, resp. Bulharska/Rumunska (za 5 let zvýšení o 68 %, resp. 66 %) a nárůsty dopravy na dálnici S10 (meziročně cca 4% oproti stagnujícím ostatním trasám), ale také budoucí přesun silniční dopravy z hlavního severojižního koridoru přes Německo kolem ČR na českou E55 (viz zákres 2 z rakouských médií) a z toho vyplývající důsledky. Trasa pro kamiony ze severní Evropy a Berlína na Balkán bude o 115 km kratší a mýtné v ČR bude levnější než v Německu. Tranzitní koridor se změní a bude to mít následky zejména v aglomeraci Lince, kde infrastruktura chybí.
Dnes je severojižní trasa z Německa zaústěna přes dálnici A8 Innkreisautobahn od západu do dálnice A1 a míjí tak aglomeraci Lince na jihu. Doprava od S10 musí k dálnici A1 projet aglomerací Lince po dálnici A7, jejíž trasa byla stabilizována před více než 50 lety tehdy na okraji Lince. Část A7 byla jako dálniční okruh/východní obchvat zařazena do spolkového silničního zákona v roce 1971, a její zásadní objekt most přes Dunaj „Voestbrücke“ byl zprovozněn v roce 1972. Dnes však dálnice A7 plní rozsáhlou aglomerační dopravní funkci (podobně jako městský okruh v Praze a dálniční radiály na příjezdech do Prahy) a především v lokalitě tunelu Bindermichl vznikají již dnes ve špičkách rozsáhlé kongesce/kolony. Až se S10 napojí na českou dálnici, na A7 v Linci bude ve špičkách kapacita převážně původní 4pruhové dálnice vyčerpána. To platí také pro dopravu z ČR, která směřuje na A1 a dále na jih.
Proto probíhají v Horním Rakousku stále se opakující diskuse o dvou infrastrukturních projektech (dobudování S10 na státní hranici se již bere jako fakt – viz dále):
1/ o realizaci nové vysocevýkonné tratě mezi Č. Budějovicemi a Lincem (v Rakousku jako „nová Summerauerbahn“) pro osobní i nákladní dopravu na rychlosti do 200-250 km/h, která by propojila modernizovaný IV. TŽK s vysocevýkonnou Westbahn od Vídně a dále na jih na transalpské železnice Pyhrnbahn a Tauernbahn - pro převedení části tranzitní nákladní kamionové dopravy z dálnice S10 a A7 na železnici (viz předchozí článek),
2/ o realizaci nového dálničního východního obchvatu Lince - pro odvedení tranzitní silniční dopravy, zejména kamionové z dálnice A7 mimo centrální část linecké aglomerace(viz dále).
Hornorakouský zemský rada pro dopravu Günther Steinkellner (FPÖ) se znovu a znovu zabývá citlivou otázkou, zda bude realizován východní obchvat Lince. Údajně existuje velká šance, že by nová spolková vláda mohla tento tolik diskutovaný dopravní projekt realizovat. „Naléhavě potřebujeme východní obchvat Lince, tj. propojení dálnice Mühlkreisautobahn (A7) s dálnicí Westautobahn (A1) přes Engerwitzdorf a Steyreg“ uvedl v srpnu 2025. Projekt by musel být začleněn do spolkového zákona o dálnicích, k čemuž je nutná dopravní prognóza pro Evropu a Rakousko na rok 2040, která ale dosud nebyla předložena. Naposledy rada Steinkellner potřebu obchvatu zdůraznil 11. 11. 2025 při návštěvě staveniště na konci české dálnice D3 u statní hranice v Dolním Dvořišti: „Není to příjemný projekt, ale infrastrukturní nutnost.“
Současná politická většina v zastupitelstvu a v radě města Linec (SPÖ-ÖVP) je však aktuálně proti předkládané variantě obchvatu a požaduje jeho oddálení od města na východ. V poslední listopadové anketě nejčtenějšího hornorakouského deníku OÖNachrichten se vyjádřilo pro výstavbu východního obchvatu Lince 75 % hlasujících čtenářů, nicméně rozhodnout o zásadní budoucnosti záměru budou muset volené orgány a spolkové ministerstvo ve Vídni.
Zemský ředitel hornorakouské ÖVP Florian Hiegelsberger formuluje důrazné regionální požadavky: „Horní Rakousko potřebuje od spolkové vlády dva jasné závazky: Summerauská železnice se promění v mezinárodní vysocevýkonnou trať a bude se rozhodně prosazovat dokončení úseku S10 ke státní hranici.“
